Bakalářská práce má výzkumný charakter. Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s problematikou čtenářské pregramotnosti, konkrétněji s významem společného čtení
pro dítě předškolního věku, a popsat jeho vliv na rozvoj narativních schopností dětí v předškolním věku.
V empirické části práce byl realizován kvalitativní výzkum dětí předškolního věku, který proběhl v mateřské škole. Ve výzkumném šetření se děti frekventovaně účastnily společného čtení. Výzkum pozoroval vstupní vyprávění předškolních dětí po prvním společném čtení
a výstupní vyprávění na konci společného čtení. Výsledky tohoto výzkumu mohou objasnit, jak děti své příběhy tvoří a jaký má společné čtení vliv na rozvoj narativních schopností předškolních dětí ve věku od čtyřech do šesti let.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is of research character. The aim of the thesis is to introduce the topic of pre-readers literacy, specifically the importance of reading together with pre-school children and description of the influence of reading on the development of narrative skills of pre-school children.
The empiric part of the thesis describes the quality research of children of pre-school age that was carried out in a kindergarten. The children repeatedly participated in reading activities as a part of research. The research observed the preliminary narrative skills of pre-school children after the first reading session and the output narration at the final reading session. The results of this research can clarify how children create their stories and what is the influence of reading together on the development of narrative skills of pre-school children aged four to six years.
Klíčová slova
předčtenářská gramotnost, společné čtení, předškolní věk, narativní schopnosti, mateřská škola
Bakalářská práce má výzkumný charakter. Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s problematikou čtenářské pregramotnosti, konkrétněji s významem společného čtení
pro dítě předškolního věku, a popsat jeho vliv na rozvoj narativních schopností dětí v předškolním věku.
V empirické části práce byl realizován kvalitativní výzkum dětí předškolního věku, který proběhl v mateřské škole. Ve výzkumném šetření se děti frekventovaně účastnily společného čtení. Výzkum pozoroval vstupní vyprávění předškolních dětí po prvním společném čtení
a výstupní vyprávění na konci společného čtení. Výsledky tohoto výzkumu mohou objasnit, jak děti své příběhy tvoří a jaký má společné čtení vliv na rozvoj narativních schopností předškolních dětí ve věku od čtyřech do šesti let.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is of research character. The aim of the thesis is to introduce the topic of pre-readers literacy, specifically the importance of reading together with pre-school children and description of the influence of reading on the development of narrative skills of pre-school children.
The empiric part of the thesis describes the quality research of children of pre-school age that was carried out in a kindergarten. The children repeatedly participated in reading activities as a part of research. The research observed the preliminary narrative skills of pre-school children after the first reading session and the output narration at the final reading session. The results of this research can clarify how children create their stories and what is the influence of reading together on the development of narrative skills of pre-school children aged four to six years.
Klíčová slova
předčtenářská gramotnost, společné čtení, předškolní věk, narativní schopnosti, mateřská škola
Zpracování rešerše a studium odborné literatury o problematice předčtenářské gramotnosti.
Vymezení terminologie a teoretických východisek o vztahu mezi čtením literárních textů a vývojem narativních schopností dětí v mateřské škole.
Příprava metodiky empirické části, stanovení výzkumného cíle a výzkumných otázek.
Realizace kvalitativního výzkumu prostřednictvím pozorování edukačních aktivit v třídě mateřské školy.
Zpracování a vyhodnocení získaných dat včetně jejich intepretace.
Prezentace výsledků výzkumu, jejich shrnutí a formulace závěrů výzkumu.
Zásady pro vypracování
Zpracování rešerše a studium odborné literatury o problematice předčtenářské gramotnosti.
Vymezení terminologie a teoretických východisek o vztahu mezi čtením literárních textů a vývojem narativních schopností dětí v mateřské škole.
Příprava metodiky empirické části, stanovení výzkumného cíle a výzkumných otázek.
Realizace kvalitativního výzkumu prostřednictvím pozorování edukačních aktivit v třídě mateřské školy.
Zpracování a vyhodnocení získaných dat včetně jejich intepretace.
Prezentace výsledků výzkumu, jejich shrnutí a formulace závěrů výzkumu.
Seznam doporučené literatury
Bloom, P. (2015). Jak se děti učí významu slov. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum.
Bytešníková, I. (2012). Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada.
Kubíček, T., Hrabal, J., & Bílek, P. A. (2013). Naratologie: Strukturální analýza vyprávění. Slavonice: Dauphin.
Pinto, G. (2016). Development in narrative competences from oral to written stories in five- to seven-year-old children. Early Childhood Reseearch Quarterly, 36(1), 1-10. Dostupné z: https://daneshyari.com/en/article/353642
Průcha, J. (2011). Dětská řeč a komunikace: Poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha: Grada.
Seznam doporučené literatury
Bloom, P. (2015). Jak se děti učí významu slov. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum.
Bytešníková, I. (2012). Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada.
Kubíček, T., Hrabal, J., & Bílek, P. A. (2013). Naratologie: Strukturální analýza vyprávění. Slavonice: Dauphin.
Pinto, G. (2016). Development in narrative competences from oral to written stories in five- to seven-year-old children. Early Childhood Reseearch Quarterly, 36(1), 1-10. Dostupné z: https://daneshyari.com/en/article/353642
Průcha, J. (2011). Dětská řeč a komunikace: Poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha: Grada.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka představila svou bakalářskou práci. Vedoucí práce se vyjádřil k empirické části práce. Oponent práce se vyjádřil k teoretické části práce a položil otázky, na které studentka dokázala odpovědět. Studentka zodpověděla otázky vedoucího práce s uvedením příkladů pro praxi mateřských škol. Proběhla diskuse k otázkám z posudků, zejména o čtení a vyprávění dětem pro rozvoj jejich narativních schopností. Studentka dokázala s drobnými nedostatky zodpovědět otázky komise.