Předmětem této práce je životní dílo filozofky Jaroslavy Peškové. Vychází z ní najevo její zájem o filozofii, která poté vyústila v další etapu v jejím vědeckém životě - komeniologii a sociální pedagogiku. Z rozboru práce Jaroslavy Peškové vyplývá vztah k dalším myslitelům především k osobě Jana Amose Komenského a Jana Patočky. Z hlubin jejího díla se vynořuje její vizionářství týkající se chování jednotlivce, partnerského soužití, krize vztahů v nově utvářené společnosti, v závislosti na přijímání nového řádu. Dále z jejího díla můžeme vyčíst popis rozpadu rodiny, patologie rodiny a spojitost mezi přetechnizovanou společností a rodinným životem. Pešková popisuje nově se tvořící mnohočetné rodiny vzniklé po rozpadu původních nukleárních rodin z pohledu psychologie, sociologie i teorie výchovy. Zde nacházíme také její výklad filozofie výchovy stejně jako postoj k sociální pedagogice. Jaroslava Pešková sice sociální pedagogiku jakožto nový, mladý vědní obor nezmiňuje, ale její celoživotní práce například
v mládežnické organizaci k ní přímo odkazuje. Z poznatků uvedených v teoretické části vychází část praktická. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jak vnímá současná společnost krizi rodiny, kde by mohla být nápomocna sociální pedagogika v řešení těchto problémů. Byl vytvořen dotazník, který zkoumal podíl rozvodů v závislosti na vzdělání mezi generacemi. K dalšímu životnímu dílu Jaroslavy Peškové patří zájem o osobu Jana Amose Komenského, který svými geniálními myšlenkami, odkazy, publikacemi a celkovou organizací školství ovlivnil rozvoj sociální pedagogiky i jeho následovníky hlavně zmiňovanou Jaroslavu Peškovou.
Anotace v angličtině
The subject of this work is the life work of the philosopher Jaroslava Pešková. Her interest in philosophy, which resulted in the next stage in her scientific life, namely comeniology and social pedagogy, is revealing. From the analysis of the work of Jaroslava Pešková and the resulting relation to other thinkers - especially to the person of Jan Amos Komenský and Jan Patočka, her visionary about the behavior of the individual and the coexistence of partner, the crisis of relations in the newly formed society, appears, depending on the adoption of the new order. This results in a family breakdown, a description of family pathology, and a link between the over-technologized society and family life. Pešková describes the newly created diverse families that arose after the breakdown of the original nuclear families from the point of view of psychology, sociology and education theory. Here we also find its interpretation of the philosophy of education as well as attitude
to social pedagogy. Jaroslava Pešková does not mention social pedagogy as a new, young science branch, but its life-long work, for example, in the youth organization directly refers to it. The practical part is based on the findings of the theoretical part. The aim of qualitative research was to determine whether and how contemporary society perceives the family crisis and where social pedagogy could help to solve these problems. A questionnaire was produced that examined the proportion of divorce depending on intergenerational education.
Klíčová slova
Sociální pedagogika, mezilidské vztahy, filozofie výchovy, provádějící filozofie, patologie rodiny, krize a rozpad rodiny
Klíčová slova v angličtině
Social pedagogy, interpersonal relationships, philosophy of education, performing philosophy, family pathology, crisis and family breakdown
Rozsah průvodní práce
77 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Předmětem této práce je životní dílo filozofky Jaroslavy Peškové. Vychází z ní najevo její zájem o filozofii, která poté vyústila v další etapu v jejím vědeckém životě - komeniologii a sociální pedagogiku. Z rozboru práce Jaroslavy Peškové vyplývá vztah k dalším myslitelům především k osobě Jana Amose Komenského a Jana Patočky. Z hlubin jejího díla se vynořuje její vizionářství týkající se chování jednotlivce, partnerského soužití, krize vztahů v nově utvářené společnosti, v závislosti na přijímání nového řádu. Dále z jejího díla můžeme vyčíst popis rozpadu rodiny, patologie rodiny a spojitost mezi přetechnizovanou společností a rodinným životem. Pešková popisuje nově se tvořící mnohočetné rodiny vzniklé po rozpadu původních nukleárních rodin z pohledu psychologie, sociologie i teorie výchovy. Zde nacházíme také její výklad filozofie výchovy stejně jako postoj k sociální pedagogice. Jaroslava Pešková sice sociální pedagogiku jakožto nový, mladý vědní obor nezmiňuje, ale její celoživotní práce například
v mládežnické organizaci k ní přímo odkazuje. Z poznatků uvedených v teoretické části vychází část praktická. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jak vnímá současná společnost krizi rodiny, kde by mohla být nápomocna sociální pedagogika v řešení těchto problémů. Byl vytvořen dotazník, který zkoumal podíl rozvodů v závislosti na vzdělání mezi generacemi. K dalšímu životnímu dílu Jaroslavy Peškové patří zájem o osobu Jana Amose Komenského, který svými geniálními myšlenkami, odkazy, publikacemi a celkovou organizací školství ovlivnil rozvoj sociální pedagogiky i jeho následovníky hlavně zmiňovanou Jaroslavu Peškovou.
Anotace v angličtině
The subject of this work is the life work of the philosopher Jaroslava Pešková. Her interest in philosophy, which resulted in the next stage in her scientific life, namely comeniology and social pedagogy, is revealing. From the analysis of the work of Jaroslava Pešková and the resulting relation to other thinkers - especially to the person of Jan Amos Komenský and Jan Patočka, her visionary about the behavior of the individual and the coexistence of partner, the crisis of relations in the newly formed society, appears, depending on the adoption of the new order. This results in a family breakdown, a description of family pathology, and a link between the over-technologized society and family life. Pešková describes the newly created diverse families that arose after the breakdown of the original nuclear families from the point of view of psychology, sociology and education theory. Here we also find its interpretation of the philosophy of education as well as attitude
to social pedagogy. Jaroslava Pešková does not mention social pedagogy as a new, young science branch, but its life-long work, for example, in the youth organization directly refers to it. The practical part is based on the findings of the theoretical part. The aim of qualitative research was to determine whether and how contemporary society perceives the family crisis and where social pedagogy could help to solve these problems. A questionnaire was produced that examined the proportion of divorce depending on intergenerational education.
Klíčová slova
Sociální pedagogika, mezilidské vztahy, filozofie výchovy, provádějící filozofie, patologie rodiny, krize a rozpad rodiny
Klíčová slova v angličtině
Social pedagogy, interpersonal relationships, philosophy of education, performing philosophy, family pathology, crisis and family breakdown
Zásady pro vypracování
Zpracování rešerše a studium odborné literatury.
Vymezení terminologie a teoretických východisek z oblasti filozofie výchovy Jaroslavy Peškové a možností jejího využití při řešení některých aspektů krize rodiny.
Příprava metodiky empirické části, zpracování projektu výzkumu a stanovení výzkumného problému.
Realizace smíšeného výzkumu formou obsahové analýzy a dotazníku.
Zpracování a vyhodnocení získaných dat, včetně jejich interpretace.
Prezentace výsledků výzkumu, jejich shrnutí a doporučení pro praxi.
Zásady pro vypracování
Zpracování rešerše a studium odborné literatury.
Vymezení terminologie a teoretických východisek z oblasti filozofie výchovy Jaroslavy Peškové a možností jejího využití při řešení některých aspektů krize rodiny.
Příprava metodiky empirické části, zpracování projektu výzkumu a stanovení výzkumného problému.
Realizace smíšeného výzkumu formou obsahové analýzy a dotazníku.
Zpracování a vyhodnocení získaných dat, včetně jejich interpretace.
Prezentace výsledků výzkumu, jejich shrnutí a doporučení pro praxi.
Seznam doporučené literatury
KOMENSKÝ, Jan Amos. Obecná porada o nápravě věcí lidských. Sv 1. Praha: Svoboda, 1997. ISBN 20-205-02262.
PATOČKA, Jan. Péče o duši Sv.1 Praha: OIKOYMENH, 1996. ISBN80-86005-24-0.
PEŠKOVÁ, Jaroslava, SCHÜCKOVÁ Ladislava . Já, člověk... Praha: SPN, 1991. ISBN 80-04-21766-4.
PEŠKOVÁ, Jaroslava a KOŽÍK, František, Všichni na jednom jevišti světa. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991. ISBN 80-205-0091-X.
BALVÍN, Jaroslav, Filozofie výchovy a její pedagogický rozměr. Praha: Hnutí R, 2016. ISBN 978-80-86798-78-3.
Seznam doporučené literatury
KOMENSKÝ, Jan Amos. Obecná porada o nápravě věcí lidských. Sv 1. Praha: Svoboda, 1997. ISBN 20-205-02262.
PATOČKA, Jan. Péče o duši Sv.1 Praha: OIKOYMENH, 1996. ISBN80-86005-24-0.
PEŠKOVÁ, Jaroslava, SCHÜCKOVÁ Ladislava . Já, člověk... Praha: SPN, 1991. ISBN 80-04-21766-4.
PEŠKOVÁ, Jaroslava a KOŽÍK, František, Všichni na jednom jevišti světa. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991. ISBN 80-205-0091-X.
BALVÍN, Jaroslav, Filozofie výchovy a její pedagogický rozměr. Praha: Hnutí R, 2016. ISBN 978-80-86798-78-3.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student stručně představil teoretická východiska práce, uvedl strukturu bakalářské práce a dále se zaměřil na výzkumnou část práce. Prezentován byl hlavní cíl práce a dílčí cíle. Student prezentoval hypotézy, metodu sběru dat a výzkumný soubor. Student uvedl metodu analýzy získaných dat, následně se student zaměřil na prezentaci výsledků výzkumného šetření. Prezentováno bylo také doporučení pro praxi. Dále student odpovídal na otázky z posudků vedoucího a oponentky. Členové komise se doptávali na stanovení mladší a starší generace pro výzkumné šetření, dále zda závěry a doporučení korespondují s cílem práce, důvod uvedení již neplatného zákona o rodině. Členové komise hodnotili práci jako méně ucelenou, obsah práce působí spíše chaoticky. Oceněna byla prezentace studenta, diskutovány byly metodologické nedostatky - nejasně definované cíle a otázky, nedostatečně popsaný výzkumný soubour, výsledky jsou roztříštěné. Bylo doporučeno využít spíše analýzu textů, jednodušší a jasnější zpracování. Záměr tématu byl hodnocen kladně, vhodné téma pro sociální pedagogiku. Nicméně student zpracovával téma velmi široce (přechod ke krizi rodiny). Vedoucí práce se vyjádřil k práci a prezentaci kladně, ocenil volbu tématu, avšak výzkum obsahoval nedostatky. Student byl k obhajobě adekvátně připraven. Komise doporučila přepracovat praktickou část práce. Student by se mohl zaměřit na analýzu děl Peškové. Komise hlasovala E:F 2:3.