Cílem bakalářské práce bylo navrhnutí funkčního prototypu kvadrokoptéry řízené pomocí platformy Arduino, vhodného ovládání kvadrokoptéry a obslužného softwaru. Jako řídicí jednotka bylo zvoleno Arduino Due a gyroskop s čipem MPU6050 a pro ovládání byl zvolen rádio ovladač, který pracuje na frekvenci 2,4GHz. V teoretické části jsou popsány základní principy kvadrokoptéry a popis jednotlivých součástek. Dále je v teoretické části popsána vývojová platforma Arduino a vývojové prostředí. V praktické části je popsána fyzická realizace hardware a software spolu s vývojovým diagramem. Software je napsaný v Arduino IDE, který je založen na programovacím jazyku Wiring. Dále jsou v praktické části popsány problémy, které vznikly v průběhu návrhu a fyzické realizace kvadrokoptéry.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis aimed to design a functional prototype of a quadcopter controlled by the Arduino platform together with suitable quadcopter controls and operating software. The Arduino Due microcontroller board and gyroscope with MPU6050 chip were chosen as control units; operation is performed via a 2.4GHz radio controller. The theoretical part first describes the basic working principles of quadcopters and their components. The next sections are concerned with the Arduino platform and development environment. The practical part provides a realization flowchart and describes the creation process for both hardware and software. The software was written in the Arduino IDE environment that is based on the Wiring programming language. The practical part further describes the problems that arose during the design and physical realization of the quadcopter.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnutí funkčního prototypu kvadrokoptéry řízené pomocí platformy Arduino, vhodného ovládání kvadrokoptéry a obslužného softwaru. Jako řídicí jednotka bylo zvoleno Arduino Due a gyroskop s čipem MPU6050 a pro ovládání byl zvolen rádio ovladač, který pracuje na frekvenci 2,4GHz. V teoretické části jsou popsány základní principy kvadrokoptéry a popis jednotlivých součástek. Dále je v teoretické části popsána vývojová platforma Arduino a vývojové prostředí. V praktické části je popsána fyzická realizace hardware a software spolu s vývojovým diagramem. Software je napsaný v Arduino IDE, který je založen na programovacím jazyku Wiring. Dále jsou v praktické části popsány problémy, které vznikly v průběhu návrhu a fyzické realizace kvadrokoptéry.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis aimed to design a functional prototype of a quadcopter controlled by the Arduino platform together with suitable quadcopter controls and operating software. The Arduino Due microcontroller board and gyroscope with MPU6050 chip were chosen as control units; operation is performed via a 2.4GHz radio controller. The theoretical part first describes the basic working principles of quadcopters and their components. The next sections are concerned with the Arduino platform and development environment. The practical part provides a realization flowchart and describes the creation process for both hardware and software. The software was written in the Arduino IDE environment that is based on the Wiring programming language. The practical part further describes the problems that arose during the design and physical realization of the quadcopter.
BANZI, Massimo. Getting started with Arduino. 2nd ed. Farnham: O'Reilly, 2011. ISBN 9781449309879.
CATSOULIS, John. Designing embedded hardware. 2nd ed. Sebastopol, CA: O'Reilly, 2005, xvi, 377 p. ISBN 0596007558.
MARGOLIS, Michael. Arduino cookbook. 2nd ed. Sebastopol, Calif.: O'Reilly, 2012, xx, 699 p. ISBN 1449313876.
PINKER, Jiří. Mikroprocesory a mikropočítače. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2004, 159 s. ISBN 80-7300-110-1.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student odprezentoval před komisí hlavní cíle a výsledky své bakalářské práce. Následně byl student seznámen s posudky vedoucího a oponenta diplomové práce. Student postupně odpověděl na otázky oponenta práce.
Komise vznesla k obhajobě následující dotazy:
1) Ing. Černý: Zvažoval jste i použití 8-bitové knihovny pro ovládání kvadrokoptéry?
2) dr. Janků: Jelikož se Vám nepodařilo vyřešit sw, znamená to, že dron neletěl?
3) dr. Janků: Jak velký problém je na Arduino naprogramovat PWM modul?
4) dr. Janků: Můžete mi nějak shrnout, z Vašeho pohledu, co je přínosem Vaší práce?
5) dr. Janků: Zkoušel jste alespoň zatočit všemi motory naráz?
6) doc. Vojtěšek: Jaký byl důvod toho, že jste práci nestihl dokončit?
7) doc. Vojtěšek: KDy jste po pravdě začal pracovat na sw?
Součástí prezentace byla ukázka vytvořeného HW.
Komise se usnesla, že předložená bakalářská práce není vypracována v požadované šíři a nesplňuje minimální požadavky kladené na diplomovou práci.